Hroch obojživelný

O tomto druhu

Vědecký název Hippopotamus pochází z řečtiny a znamená „říční kůň“. Hroši tráví ve vodě až 18 hodin denně, kde nejen odpočívají a chrání se před přehřátím, ale také se páří. Samice po přibližně osmiměsíční březosti rodí přímo do vody mládě vážící obvykle 35–50 kg. Ve vodním prostředí probíhá i jeho kojení. Život ve vodě hrochům umožňuje řada jedinečných anatomických a fyziologických přizpůsobení. Oči, uši i uzavíratelné nozdry mají umístěné v jedné rovině na horní části hlavy, takže mohou být téměř celí ponořeni a přitom stále sledovat své okolí. Jejich hladká, téměř holá kůže obsahuje množství žláz produkujících hnědavě červený sekret se slizovitou konzistencí, který má antiseptické účinky a pomáhá chránit pokožku. Hroši se dorozumívají hlasitým chrochtáním a dalšími zvuky. Výzkumy navíc ukázaly, že dokážou vydávat i vnímat zvuky také pod vodní hladinou. Na souš vycházejí většinou až po setmění, kdy se vydávají za potravou. Jsou býložravci a denně zkonzumují přibližně 40–60 kg trávy, přičemž nepohrdnou ani méně kvalitní vegetací. Naše hrochy jsme sice nikdy nevážili, ale dospělí samci mohou podle dostupných údajů dosahovat hmotnosti až 2 tuny. Hroši žijí ve skupinách vedených dominantním samcem. Ten chrání harém samic s mláďaty před konkurenty a své teritorium označuje charakteristickým způsobem – rozmetáváním trusu pomocí rychle se pohybujícího ocasu.